Bez práce nejsou koláče.

Vodu, která uplynula, nelze pustit na mlýn.

Proč letí pták k lesu? Protože les k ptáku nepřiletí.

K čemu kdo chuť mám, v tom těžkosti nepozná.

Švec dokud jednu botu neušije, druhou nezačíná.

Přehnala se královna prací, až ji prst zabolel.

Já dáma, ty dáma, voda se přinese sama?

Hledě na les nevyrosteš, hledě na práci nic neuděláš.

Řekni teplo kolikrát chceš, teplo nebude, dokud oheň nerozděláš.

V létě chystej saně a vůz v zimě.

Když holka neumí tancovat, nadává, že zem je hrbolatá.

Co pronikneš, tím vynikneš.

Povídá strom sekeře. Jakpak bys mě porazila, kdybys neměla ze mě topůrko?

Skoupý haní cizí hostiny, a přece na ně chodí.

Nechval ženino tílko, ale její dílko.

Lepší znání s pochybou než neznání s oblibou.

Kdo nerozumí kování, nechť mi kladivo nehaní.

Jaké na mlýn nasypeš, takové se semele.

Kovář štěstí nekupuje, každý je sobě hotuje.

Lepší je s moudrým roztloukat kamení, nežli jíst buchty s hlupákem.

Prudký se tolikrát překotí, až ho i váhaví dohoní.

Mlať, dokud se mlátí, mluv, dokud tě poslouchají.

Drž se, ševče, svého kopyta!

Pro zimu nechtěl orati, nedávej mu, až bude v létě žebrati.

Ani les neposekej, ani bez dříví domů nechoď.

Když vůz namažeš, jako by třetího koně přitáhl.

Nemůžeš-li mi dáti podpory, nečiň mi závory.

Čím dále v lese, tím více dřev.

Kdo táhne, toho pohánějí.

Kdo se bojí vrabců, raději ať nesije.